Historie zámku
Rok
1357
Od tohoto roku je první záznam v pražské městské knize o nevelké obci Pakoměřice, dnes část obce Bořanovice, kdy ji její majitel Meynhard řečený Wygoleys postoupil měšťanským držitelům Bernardovi Seidlovu z Písku a Václavovi Francovu.
![](https://zamek-pakomerice.cz/wp-content/uploads/2023/02/book-150x150.jpg)
Rok
1380
Mezi měšťanskými držiteli Pakoměřic postupně získali převahu dědicové Bernarda Seidlova a stali se podle A. Sedláčka výhradními pány vesnice. S tím souvisel i jejich společenský vzestup, Bernardův syn Jan se roku 1409 nazýval slovutným vladykou a jeho potomci podle domněnky A. Sedláčka byli rytíři Čečkové z Pakoměřic, kteří zde byli vrchností v letech 1428–1450.
![](https://zamek-pakomerice.cz/wp-content/uploads/2023/02/pakomerice-zamek.jpg)
Rok
1440
K tomuto datu je první doložená zmínka o pakoměřické tvrzi.
![](https://zamek-pakomerice.cz/wp-content/uploads/2023/02/zamek_kresba_pakomerice.jpg)
Rok
1463
Kliment Holian a jeho manželka Katřina byli dalším známými majiteli Pakoměřic, a to až do roku 1465.
![](https://zamek-pakomerice.cz/wp-content/uploads/2023/02/zamek-kresba-pakomerice1.jpg)
Rok
1474
Po Holianových se majitelem stal Ctibor Čert z Horky. Následně se majetek rozdrobil mezi několik majitelů nebo jen zástavních držitelů a v této souvislosti se objevuje zpráva, že tvrz nebyla jedinou opevněnou stavbou ve vsi. V deskovém zápisu z roku 1497 o rozdělení statku mezi Víta, Martina a Václava z Rozhovic se mluví „o věži celé s parkánem“, o níž lze předpokládat, že tu šlo o další, ale skromnější sídlo držitele jedné části poddanské vesnice. Později se však zmínky o tomto druhém objektu neobjevují.
![](https://zamek-pakomerice.cz/wp-content/uploads/2023/02/pudoris-zamku.jpg)
Rok
1547
Tohoto roku byl celý majetek trvale sloučen, a to v rukou příslušníků rodu Bořanovských z Bitýšky, kteří byli vlastníky tvrze a vsi ještě na počátku 17. století.
Podle Bořanovských vznikl i současný erb obce, kde do erbu byly voleny figury z rodového erbu Bořanovských z Bytíšky z důvodů výše uvedených. Hvězdy v modré barvě štítu poukazují na existenci obce Pakoměřice připomenutím zasvěcení zdějšího kostela Narození Panny Marie. Znak obci udělil 18. června 1998 předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.
![](https://zamek-pakomerice.cz/wp-content/uploads/2023/02/erb-Boranovskych-z-Bitysky-207x300.jpg)
Rok
1616
Zmíněného roku koupil Pakoměřice Kryštof Šťastný Slavata z Chlumu, jenž se zúčastnil stavovského povstání a byl za to potrestán tím, že se jeho majetek stal manstvím. Slavata se roku 1628 vyprodal, odešel pro víru ze země a Pakoměřice dostaly nového pána. Regenta komorních statků Tomáše Ferdinanda Teufela z Zeilberku.
![](https://zamek-pakomerice.cz/wp-content/uploads/2023/02/Slavata_z_Chlumu_-_coat_of_arms.png)
Rok
1636
Po smrti výše zmíněného Tomáše Ferdinanda přešly Pakoměřice jako odúmrť na panovníka, který je následujícího roku prodal již opět jako svobodný statek Františku Oldřichu Libštejnskému z Kolovrat. Když zemřel bezdětný a o majetek se podělili příbuzní, dostal Pakoměřice František Karel Libštejnský z rychnovské větve Kolovratů. Od něj je pak roku 1652 získal Jan Hertvík z Nostic. V té době byla tvrz, o níž je poslední zmínka roku 1623, již asi rozbořená a na jejím místě vyrostl barokní zámek.
![](https://zamek-pakomerice.cz/wp-content/uploads/2023/02/250px-Nostitz.jpg)
Rok
1652
K tomuto datu skončilo období spekulačních koupí a rychlého střídání majitelů, neboť Nosticové se zde udrželi až do 20. století. V průběhu této doby se vesnice stala centrem rozsáhlého panství, k němuž patřily statky Líbeznice (koupen 1665), Měšice (1677), Veleň (1678), Bašť (1680) a další. Není tedy divu, že záhy po koupi (přesná data nejsou známá) zde vyrostlo nové panské sídlo.
![](https://zamek-pakomerice.cz/wp-content/uploads/2023/02/09_STC_Boranovice-zamek-300x225.jpg)
Stavba samotná od roku 1652
Půdorysem panské sídlo odpovídá staré tvrzi, a proto mohl být zachován hradební příkop přerušený násypem pouze před bránou. Je to jednopatrová čtyřkřídlá budova s prostou vnější fasádou, zatímco v přízemí vnitřního dvora byla fasáda na třech stranách rozdělena arkádami.
Na přelomu 17. a 18. století se poměry změnily, centralizované pakoměřické panství, rozšiřované koupěmi i v následujících desetiletích, se stalo hospodářskou základnou pro společenský vzestup rodu Nosticů v dvorských službách.
Vzestup a pád zámku za doby Nosticů
Již Jan Hertvík z Nostic, vlastník Pakoměřic v letech 1652–1683, se dopracoval až k hodnosti nejvyššího kancléře.
Jeho nástupce v letech 1683–1730 Antonín Jan byl v diplomatických službách a později císařským místodržícím a nejvyšším hofmistrem.
Vrcholu vlivu rod dosáhl za Františka Antonína z Nostic, majitele panství v období 1765 až 1794, známého mecenáše, který prošel hodnostmi nejvyššího hofmistra, nejvyššího purkrabího a prezidenta gubernia. Pro dvorské hodnostáře této úrovně byl pakoměřický zámek málo reprezentační a byl nahrazen v letech 1767–1775 daleko honosnějším sídlem v Měšicích.
Tam také přesídlila vrchnostenská správa, ač název „pakoměřické“ panství zůstal zachován. Zámek byl potom využíván k hospodářským účelům. V 19. století byly zazděny arkády, stavba adaptována na špýchar a splynula s ostatními hospodářskými budovami.